Název připomíná lubnou vodu, říčku, po níž tekly luby. Německý název je odvozen z české předlohy jen zčásti, v roce 1348 Hafnerluben (hafner= hrnčíř v místě se těžila hrnčířská hlína, druhá část - luben byla přejata z  německého Lubenz, vzniklého z českého Lubnice, snad chybným přepisem pak - luden). Názvy obce v pramenech: 1348 Lubentz, zu Hafnerluben, 1350 Lubnnycz, 1464 z Lubnicze, 1570 Lubnicze, 1780 Hafnerluden, 1720 a 1751 Hafnerluden, 1846  a 1872 Hafnerluden. Lubnice, ves s německým obyvatelstvem a českou menšinou, měla po roce 1945 české obyvatelstvo. V roce 1850 měla obec 323 obyvatel. Názvy tratí: Beim handigen Baum, Eichen, Frauenlocher, Gemeindegraben, Gerichtsholz, Gulpen, Hintaus, Hafnergraben, HÍnterm Turm, Hofacker, Krautzacker, Laimacker, Laschan, Lischkowitz, Runitz, Schibaschka, Steinbiegl, UngarschitzFeld, Wapka, Zugab.